Původ Valachů byl ještě donedávna obestřen rouškou tajemství. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jenoznačně vyjasněn. Už od poloviny minulého století se desítky badatelů z několika zemí přeli o zejména tzv. rumunský původ Valachů.
Teprve 16. století dává výrazněji promluvit do osidlování moravských hor při slovenské hranici přistěhovalcům ze sousedních karpatských pohoří a začíná už zmíněná valašská kolonizace. V jejím průběhu zde přihánějí stáda hrubovlnných ovcí – valašek, které dobře snášeli drsné podmínky pobytu v horách a navíc jejich mléko sloužilo k výrobě velmi chutného sýra, v dokladech biskupského dvora ze 16. století nazývaného „VALAŠSKÝ PARMEZÁN“. Tito osadníci se v celých Karpatech nazývali Valaši.
Samotný kočovný život valašských pastevců nebyl samoúčelný , protože nutnost vhodného místa k přezimování spojená s potřebným dostatkem vody nejenom pro sebe , ale i pro ovce je dovedla ke zdroji vody a to vsetínské Bečvě. Jejich nenáročný způsob života spjatý s přírodou a okolím vedl k jejich brzké asimilaci s místním obyvatelstvem. Jejich vliv na místní kulturu, zvyklosti, jazyk se začal velmi výrazně prosazovat a to natolik, že v průběhu času byl náš kraj po nich pojmenován. Vzniká nový druh karpatských horalů s jejich dialektem, ovlivňujícím salašnické názvosloví, ale taky místopisné názvy a pojmenování všeho, co souviselo se způsobem života,prací, chováním, jednáním apod.
Jako polovojenská organizace byli založeni v polovině 17. století a téměř 200 let měli za úkol hájit zákon a pořádek v Beskydech.